MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice (6,4 km)
(zprovozněno 12/2013)
ÚSEKY DÁLNICE D7
Praha - Slaný - Louny - Chomutov
NOVINKY
ÚČEL STAVBY
Dálnice D7 Praha – Chomutov je součástí výhledové sítě dálnic v České republice. Hlavní silniční tah vedoucí z Prahy na Chomutov a dále až na hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain) umožní rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí města Chemnitz v sousedním Sasku s napojením na německou dálniční síť.
Dálnice D7 tvoří v plánech české dálniční sítě doplňkový tah, který není součástí hlavních mezinárodních koridorů, nicméně představuje významný přínos pro ekonomiku a zaměstnanost jednoho z nejchudších regionů v České republice. Spojení průmyslového Mostecka a Chomutovska s hlavním městem či rychlejší napojení na Německo a tím i západní Evropu představují výrazné stimuly zejména pro zahraniční investory. Rovinatá krajina mezi Žatcem, Louny, Mostem a Chomutovem totiž představuje ideální prostor pro umístění velkých průmyslových zón. V minulých letech byla u obce Havraň vybudována strategická průmyslová zóna Joseph, která je prostřednictvím silnice I/27 napojena na silnici I/7 v tzv. vysočanské křižovatce. Připravuje se její další rozšíření. Nové průmyslové zóny vznikly a vznikají také u Loun, Postoloprt a Chomutova.
V prostoru bývalého vojenského letiště Žatec je v těsném sousedství silnice I/7 vybudována strategická průmyslová zóna Triangle, jedna z největších v České republice. Klíčové pro provoz zdejších závodů, jejich subdodavatelů, ale i dalších potencionálních investorů, je kvalitní silniční spojení jak s Prahou, tak s Německem. Zvýšila se i osobní doprava zaměstnanců, které tamní společnosti zaměstnávají. Intenzita dopravy však s příchodem nových investorů a nárůstem počtu zaměstnanců v průmyslové zóně Triangle neustále narůstá.
Vzhledem k nárůstu automobilové dopravy, zejména kamionové, stávající silnice I/7 nevyhovuje především kapacitně svými technickými parametry a nesplňuje tak požadavky na plynulost a bezpečnost provozu a ochrany životního prostředí.
Nevyhovující je zejména šířkové uspořádání a úrovňové křížení s ostatními komunikacemi. V této souvislosti je nutno zmínit bývalou křižovatku silnic I/7 a I/27 ve Vysočanech, které se kvůli vysokému počtu dopravních nehod s fatálními následky přezdívalo „křižovatka smrti“.
V plném čtyřpruhovém profilu je dálnice D7 v provozu v úseku Praha–Slaný, obchvaty Sulce, Panenského Týnce, Loun, Chlumčan a úsek od MÚK Postoloprty-západ po MÚK Nové Spořice se silnicí I/13 u Chomutova. V polovičním profilu je v provozu souvislý úsek Knovíz–Lotouš-Panenský Týnec a obchvat Postoloprt.
Přestavba silnice I/7 na kapacitní dálnici D7 přinese zkrácení jízdních dob, které vedou k úspoře provozních nákladů. Očekávané zvýšení bezpečnosti silničního provozu se projeví ve snížení počtu dopravních nehod a v úsporách nákladů, spojených s nehodami. V neposlední řadě budou v rámci staveb vybudována opatření k ochraně a zlepšení životního prostředí, jako jsou protihlukové stěny a valy či mostní objekty převádějící v území definované biokoridory.
Komentáře k dálnici D7 naleznete na webu České dálnice viz odkaz
HARMONOGRAM VÝSTAVBY
Harmonogram byl aktualizován k roku 2026
Údaje, poskytnuté investorem v harmonogramu, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací ze strany úřadů, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ). Některé procesy přípravy bývají záměrně pozdržovány opakovaným odvoláváním se ke stanoviskům a správním rozhodnutím. Čím se termín stavby blíží, tím je harmonogram přesnější.
V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu toho konkrétního úseku. Harmonogram je zároveň vázán na poskytnutí finančních prostředků z SFDI na projekční a stavební činnost.
zobrazit vše
| STAVEBNÍ ÚSEK | ÚPD | EIA | ZP | ÚR | SP | PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN REALIZACE |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Přední Kopanina - Kněževes | Stavba byla zprovozněna v roce 1972 | |||||
| Kněževes - Středokluky | Stavba byla zprovozněna v roce 1973 | |||||
| Středokluky - Koníčkův Mlýn | Stavba byla zprovozněna v roce 1975 | |||||
| MÚK Koníčkův Mlýn | Stavba byla zprovozněna v roce 1976 | |||||
| Koníčkův Mlýn - Bouchalka | Stavba byla zprovozněna v roce 1979 | |||||
| Bouchalka - Stehelčeves | Stavba byla zprovozněna v roce 1982 | |||||
| Stehelčeves - Brandýsek | Stavba byla zprovozněna v roce 1984 | |||||
| Brandýsek I. | Stavba byla zprovozněna v roce 1984 | |||||
| Brandýsek II. | Stavba byla zprovozněna v roce 1986 | |||||
| Brandýsek - Knovíz | Stavba byla zprovozněna v roce 1987 | |||||
| Knovíz - Slaný, jih | Stavba byla zprovozněna v roce 1989 | |||||
| Praha – Slaný | uváděno do provozu v letech 1972-1989 | |||||
| MÚK Knovíz – MÚK Slaný-západ |  | 12/2005 | 12/2015 | 06/2019 | 10/2023 | 2024-2027 |
| MÚK Slaný-západ – Kutrovice | | 12/2005 | 12/2015 | 06/2019 | 09/2022 | 2024-2027 |
| Kutrovice – Panenský Týnec | | 12/2005 | 2019 | 06/2019 | 11/2022 | 2024-2027 |
| Panenský Týnec, zkapacitnění | zprovozněno v 12/2021 | |||||
| Sulec, obchvat | zprovozněno v 11/2009 | |||||
| Chlumčany, zkapacitnění | zprovozněno 06/2024 | |||||
| Louny, zkapacitnění | zprovozněno v 09/2023 | |||||
| Postoloprty, zkapacitnění | 11/2005 | 09/2008 | 2025 | 2025 | 2027-2030 | |
| Postoloprty - MÚK Bítozeves | zprovozněno v 08/2018 | |||||
| MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany | zprovozněno v 10/2009 | |||||
| MÚK Vysočany | zprovozněno v 11/2009 | |||||
| MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice | zprovozněno v 12/2013 | |||||
| MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice | zprovozněno v 12/2013 | |||||
| I/7 Chomutov – Křimov | zprovozněno v 11/2007 | |||||
| I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána | zprovozněno v 10/2005 | |||||
| I/7 Hora Svatého Šebestiána – státní hranice | | 09/1995 | N/A | N/A | N/A | N/A |
*) Všechny stavby navrhované k zahájení po roce 2020 namají plně zajištěno financování pro realiaci a výkupy. Termíny zahájení stavebních prací jsou proto pouze orientační.
Vysvětlivky
ÚPD - územně plánovací dokumentace EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí ZP - schválení záměru projektu ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné) SP - stavební povolení
| ÚPD - územně plánovací dokumentace EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí ZP - schválení záměru projektu | ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné) SP - stavební povolení |
HISTORIE A SOUČASNOST
Historie přípravy a výstavby dálnice D7
První úseky modernizované silnice první třídy I/7 byly postaveny v souvislosti s výstavbou tzv. Nového letiště v Praze-Ruzyni v průběhu 60. a 70. let minulého století.
Byl vybudován první čtyřpruhový úsek této dálnice mezi Prahou a Buštěhradem, rychlejší napojení na hlavní město tak získalo tehdy významné průmyslové město Kladno.
V osmdesátých letech minulého století pokračovala výstavba čtyřpruhu až k jižnímu okraji města Slaný. Další modernizace silnice I/7 již probíhala formou výstavby dvoupruhových obchvatů v koridoru plánované dálnice. Během devadesátých let minulého století byl dokončen i kompletní obchvat města Slaný. Na území Ústeckého kraje pak byly na silnici I/7 vybudovány v polovičním profilu budoucího čtyřpruhu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Jihozápadního obchvatu se dočkalo již v sedmdesátých letech minulého století i město Chomutov.
Další pokračování modernizace silnice I/7 od Chomutova k hranicím s Německem již bylo realizováno v parametrech moderní silnice I. třídy. Vzhledem ke složitému horskému terénu a tím neúměrně vysokým nákladům na vybudování dálnice byl tento úsek realizován jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/70. V úseku mezi Chomutovem a Křimovem jako směrově dělená doplněná o stoupací pruh a pruh pro klesání, od Křimova dále pak již pouze se stoupacím pruhem.
V roce 2009 došlo ke zprovoznění prvních úseků dálnice D7 v Ústeckém kraji v plném profilu, a to již v nové čtyřpruhové kategorii R 25,5/100. Stavbou D7 Sulec, obchvat byla odstraněna jedna z posledních výrazných bodových závad původní silnice, kterou byl průjezd středem obce Sulec.
Výstavba nového čtyřpruhu mezi Bitozevsí a Vysočany pak přispěla k eliminaci dalšího nebezpečného místa, úrovňové křižovatky u bývalé obce Vysočany – od října 2009 je již tato křižovatka významných silnic I/7 a I/27 řešena mimoúrovňově. V prosinci 2013 byl zprovozněn navazující úsek od Vysočan dále k Chomutovu, kde se napojil na přeložku hraničního úseku. V září 2016 byla zahájena výstavba dalších 3800 metrů dálnice D7 v úseku Postoloprty – MÚK Bitozeves. Ke zprovoznění tohoto úseku došlo v srpnu 2018. Trasa dálnice je vedena ve stopě stávající silnice I/7, která se stala levou polovinou dálnice. Dokončením této stavby vznikl celistvý úsek od Postoloprt až do Chomutova s celkovou délkou 26 kilometrů. K dalšímu propojení dvou částí D7 došlo v prosinci 2021, kdy byl zprovozněný úsek kolem Panenského Týnce, který se napojil na dálniční obchvat obce Sulec. Na tento obchvat zprovozněný v roce 2009 navázal koncem roku 2023 budovaný úsek D7 kolem Chlumčan. Jeho větší část byla v plném profilu otevřena 18. 12. 2023, kompletně dokončený byl úsek délky 4,4 km v červnu 2024. Za ním následuje obchvat Loun, který byl zprovozněn v září 2023. Zprovoznění nového pásu (směr Praha) v podobě nově vybudované poloviny D7 na tomto úseku se uskutečnilo v říjnu 2022. Poté proběhla přestavba původní I/7 na nový pás směr Chomutov. Dne 25. 10. 2024 byla slavnostně zahájena stavba úseku Slaný-západ - Kutrovice v délce 3,4 km. Následovalo slavnostní zahájení dvou zbývajících úseků D7 ve Středočeském kraji. Stavba 6,8 km dlouhé části z Kutrovic do Panenského Týnce byla slavnostně zahájena 6. 12. 2024. A 11. 12. 2024 se začal slavnostně stavět také úsek D7 z Knovíze do Slaného v délce 6,6 kilometru. Zároveň se tedy staví celý 16,7 km dlouhý chybějící úsek na území Středočeského kraje.
POSTUP VÝSTAVBY
PŘÍPRAVA VÝZNAMNÝCH STAVEB DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Dokument mapuje jednotlivé postupy přípravy významných staveb dopravní infrastruktury v podmínkách České republiky,
a to od prvních myšlenek až po realizaci a následné zprovoznění.
