Dálnice D7 Praha – Chomutov je součástí výhledové sítě dálnic v České republice. Hlavní silniční tah vedoucí z Prahy na Chomutov a dále až na hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain) umožní rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí města Chemnitz v sousedním Sasku s napojením na německou dálniční síť.
Dálnice D7 tvoří v plánech české dálniční sítě doplňkový tah, který není součástí hlavních mezinárodních koridorů, nicméně představuje významný přínos pro ekonomiku a zaměstnanost jednoho z nejchudších regionů v České republice. Spojení průmyslového Mostecka a Chomutovska s hlavním městem či rychlejší napojení na Německo a tím i západní Evropu představují výrazné stimuly zejména pro zahraniční investory. Rovinatá krajina mezi Žatcem, Louny, Mostem a Chomutovem totiž představuje ideální prostor pro umístění velkých průmyslových zón. V minulých letech byla u obce Havraň vybudována strategická průmyslová zóna Joseph, která je prostřednictvím silnice I/27 napojena na silnici I/7 v tzv. vysočanské křižovatce. Připravuje se její další rozšíření. Nové průmyslové zóny vznikly a vznikají také u Loun, Postoloprt a Chomutova.
V prostoru bývalého vojenského letiště Žatec je v těsném sousedství silnice I/7 vybudována strategická průmyslová zóna Triangle, jedna z největších v České republice. Klíčové pro provoz zdejších závodů, jejich subdodavatelů, ale i dalších potencionálních investorů, je kvalitní silniční spojení jak s Prahou, tak s Německem. Zvýšila se i osobní doprava zaměstnanců, které tamní společnosti zaměstnávají. Intenzita dopravy však s příchodem nových investorů a nárůstem počtu zaměstnanců v průmyslové zóně Triangle neustále narůstá.
Vzhledem k nárůstu automobilové dopravy, zejména kamionové, stávající silnice I/7 nevyhovuje především kapacitně svými technickými parametry a nesplňuje tak požadavky na plynulost a bezpečnost provozu a ochrany životního prostředí.
Nevyhovující je zejména šířkové uspořádání a úrovňové křížení s ostatními komunikacemi. V této souvislosti je nutno zmínit bývalou křižovatku silnic I/7 a I/27 ve Vysočanech, které se kvůli vysokému počtu dopravních nehod s fatálními následky přezdívalo „křižovatka smrti“.
V plném čtyřpruhovém profilu je dálnice D7 v provozu v úseku Praha–Slaný, obchvaty Sulce, Panenského Týnce, Loun, Chlumčan a úsek od MÚK Postoloprty-západ po MÚK Nové Spořice se silnicí I/13 u Chomutova. V polovičním profilu je v provozu souvislý úsek Knovíz–Lotouš-Panenský Týnec a obchvat Postoloprt.
Přestavba silnice I/7 na kapacitní dálnici D7 přinese zkrácení jízdních dob, které vedou k úspoře provozních nákladů. Očekávané zvýšení bezpečnosti silničního provozu se projeví ve snížení počtu dopravních nehod a v úsporách nákladů, spojených s nehodami. V neposlední řadě budou v rámci staveb vybudována opatření k ochraně a zlepšení životního prostředí, jako jsou protihlukové stěny a valy či mostní objekty převádějící v území definované biokoridory.
Komentáře k dálnici D7 naleznete na webu České dálnice viz odkaz
stavební úsek | úpd | eia | ZP | úr | sp | předpokládaný termín realizace |
---|---|---|---|---|---|---|
Přední Kopanina - Kněževes | Stavba byla zprovozněna v roce 1972 | |||||
Kněževes - Středokluky | Stavba byla zprovozněna v roce 1973 | |||||
Středokluky - Koníčkův Mlýn | Stavba byla zprovozněna v roce 1975 | |||||
MÚK Koníčkův Mlýn | Stavba byla zprovozněna v roce 1976 | |||||
Koníčkův Mlýn - Bouchalka | Stavba byla zprovozněna v roce 1979 | |||||
Bouchalka - Stehelčeves | Stavba byla zprovozněna v roce 1982 | |||||
Stehelčeves - Brandýsek | Stavba byla zprovozněna v roce 1984 | |||||
Brandýsek I. | Stavba byla zprovozněna v roce 1984 | |||||
Brandýsek II. | Stavba byla zprovozněna v roce 1986 | |||||
Brandýsek - Knovíz | Stavba byla zprovozněna v roce 1987 | |||||
Knovíz - Slaný, jih | Stavba byla zprovozněna v roce 1989 | |||||
Praha – Slaný | uváděno do provozu v letech 1972-1989 | |||||
MÚK Knovíz – MÚK Slaný-západ | 12/2005 | 12/2015 | 06/2019 | 2023 | 2024-2027 | |
MÚK Slaný-západ – Kutrovice | 12/2005 | 12/2015 | 06/2019 | 09/2022 | 2024-2026 | |
Kutrovice – Panenský Týnec | 12/2005 | 2019 | 06/2019 | 11/2022 | 2024-2027 | |
Panenský Týnec, zkapacitnění | zprovozněno v 12/2021 | |||||
Sulec, obchvat | zprovozněno v 11/2009 | |||||
Chlumčany, zkapacitnění | zprovozněno 06/2024 | |||||
Louny, zkapacitnění | zprovozněno v 09/2023 | |||||
Postoloprty, zkapacitnění | 11/2005 | 09/2008 | 2022 | 2024 | 2026-29 | |
Postoloprty - MÚK Bítozeves | zprovozněno v 08/2018 | |||||
MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany | zprovozněno v 10/2009 | |||||
MÚK Vysočany | zprovozněno v 11/2009 | |||||
MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice | zprovozněno v 12/2013 | |||||
MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice | zprovozněno v 12/2013 | |||||
I/7 Chomutov – Křimov | zprovozněno v 11/2007 | |||||
I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána | zprovozněno v 10/2005 | |||||
I/7 Hora Svatého Šebestiána – státní hranice | 09/1995 | N/A | N/A | N/A | N/A |
*) Všechny stavby navrhované k zahájení po roce 2020 namají plně zajištěno financování pro realiaci a výkupy. Termíny zahájení stavebních prací jsou proto pouze orientační.
ÚPD - územně plánovací dokumentace |
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí |
ZP - schválení záměru projektu |
ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné) |
SP - stavební povolení |
V osmdesátých letech minulého století pokračovala výstavba čtyřpruhu až k jižnímu okraji města Slaný. Další modernizace silnice I/7 již probíhala formou výstavby dvoupruhových obchvatů v koridoru plánované dálnice. Během devadesátých let minulého století byl dokončen i kompletní obchvat města Slaný. Na území Ústeckého kraje pak byly na silnici I/7 vybudovány v polovičním profilu budoucího čtyřpruhu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Jihozápadního obchvatu se dočkalo již v sedmdesátých letech minulého století i město Chomutov.
Další pokračování modernizace silnice I/7 od Chomutova k hranicím s Německem již bylo realizováno v parametrech moderní silnice I. třídy. Vzhledem ke složitému horskému terénu a tím neúměrně vysokým nákladům na vybudování dálnice byl tento úsek realizován jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/70. V úseku mezi Chomutovem a Křimovem jako směrově dělená doplněná o stoupací pruh a pruh pro klesání, od Křimova dále pak již pouze se stoupacím pruhem.
V roce 2009 došlo ke zprovoznění prvních úseků dálnice D7 v Ústeckém kraji v plném profilu, a to již v nové čtyřpruhové kategorii R 25,5/100. Stavbou D7 Sulec, obchvat byla odstraněna jedna z posledních výrazných bodových závad původní silnice, kterou byl průjezd středem obce Sulec.
Výstavba nového čtyřpruhu mezi Bitozevsí a Vysočany pak přispěla k eliminaci dalšího nebezpečného místa, úrovňové křižovatky u bývalé obce Vysočany – od října 2009 je již tato křižovatka významných silnic I/7 a I/27 řešena mimoúrovňově. V prosinci 2013 byl zprovozněn navazující úsek od Vysočan dále k Chomutovu, kde se napojil na přeložku hraničního úseku. V září 2016 byla zahájena výstavba dalších 3800 metrů dálnice D7 v úseku Postoloprty – MÚK Bitozeves. Ke zprovoznění tohoto úseku došlo v srpnu 2018. Trasa dálnice je vedena ve stopě stávající silnice I/7, která se stala levou polovinou dálnice. Dokončením této stavby vznikl celistvý úsek od Postoloprt až do Chomutova s celkovou délkou 26 kilometrů. K dalšímu propojení dvou částí D7 došlo v prosinci 2021, kdy byl zprovozněný úsek kolem Panenského Týnce, který se napojil na dálniční obchvat obce Sulec. Na tento obchvat zprovozněný v roce 2009 navázal koncem roku 2023 budovaný úsek D7 kolem Chlumčan. Jeho větší část byla v plném profilu otevřena 18. 12. 2023, kompletně dokončený byl úsek délky 4,4 km v červnu 2024. Za ním následuje obchvat Loun, který byl zprovozněn v září 2023. Zprovoznění nového pásu (směr Praha) v podobě nově vybudované poloviny D7 na tomto úseku se uskutečnilo v říjnu 2022. Poté proběhla přestavba původní I/7 na nový pás směr Chomutov. Na zbývajících úsecích s celkovou délkou 22,9 kilometrů nyní pokračuje příprava.