Dálnice D7 Praha – Chomutov je součástí výhledové sítě dálnic v České republice. Hlavní silniční tah vedoucí z Prahy na Chomutov a dále až na hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain) umožní rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí města Chemnitz v sousedním Sasku s napojením na německou dálniční síť.
Dálnice D7 tvoří v plánech české dálniční sítě doplňkový tah, který není součástí hlavních mezinárodních koridorů, nicméně představuje významný přínos pro ekonomiku a zaměstnanost jednoho z nejchudších regionů v České republice. Spojení průmyslového Mostecka a Chomutovska s hlavním městem či rychlejší napojení na Německo a tím i západní Evropu představují výrazné stimuly zejména pro zahraniční investory. Rovinatá krajina mezi Žatcem, Louny, Mostem a Chomutovem totiž představuje ideální prostor pro umístění velkých průmyslových zón. V minulých letech byla u obce Havraň vybudována strategická průmyslová zóna Joseph, která je prostřednictvím silnice I/27 napojena na silnici I/7 v tzv. vysočanské křižovatce. Připravuje se její další rozšíření. Nové průmyslové zóny vznikly a vznikají také u Loun, Postoloprt a Chomutova.
V prostoru bývalého vojenského letiště Žatec je v těsném sousedství silnice I/7 vybudována strategická průmyslová zóna Triangle, jedna z největších v České republice. Klíčové pro provoz zdejších závodů, jejich subdodavatelů, ale i dalších potencionálních investorů, je kvalitní silniční spojení jak s Prahou, tak s Německem. Zvýšila se i osobní doprava zaměstnanců, které tamní společnosti zaměstnávají. Intenzita dopravy však s příchodem nových investorů a nárůstem počtu zaměstnanců v průmyslové zóně Triangle neustále narůstá.
Vzhledem k nárůstu automobilové dopravy, zejména kamionové, stávající silnice I/7 nevyhovuje především kapacitně svými technickými parametry a nesplňuje tak požadavky na plynulost a bezpečnost provozu a ochrany životního prostředí.
Nevyhovující je zejména šířkové uspořádání a úrovňové křížení s ostatními komunikacemi. V této souvislosti je nutno zmínit bývalou křižovatku silnic I/7 a I/27 ve Vysočanech, které se kvůli vysokému počtu dopravních nehod s fatálními následky přezdívalo „křižovatka smrti“.
Stávající dvoupruhová silnice I/7 se proto postupně přestavuje na čtyřpruhové uspořádání jako dálnice v kategorii R 25,5/100. Současně se budují obchvaty obcí a měst. V plném čtyřpruhovém profilu je dálnice D7 v provozu úsek Praha–Slaný, obchvaty Sulce a Panenského Týnce a úsek od MÚK Postoloprty-západ po MÚK Nové Spořice se silnicí I/13 u Chomutova. V polovičním profilu jsou v provozu souvislé úseky Knovíz–Lotouš, Lotouš–Sulec a Chlumčany–Postoloprty. Na silnici I/7 je v provozu kompletně přestavěný úsek Chomutov – Křimov – Hora Svatého Šebestiána v silniční kategorii S 11,5/60. Dle závěrů technicko-ekonomické studie z června 2014 bude zbývající úsek Slaný – MÚK Postoloprty-západ realizován v kategorii R 25,5/100.
Přestavba silnice I/7 na kapacitní dálnici D7 přinese zkrácení jízdních dob, které vedou k úspoře provozních nákladů. Očekávané zvýšení bezpečnosti silničního provozu se projeví ve snížení počtu dopravních nehod a v úsporách nákladů, spojených s nehodami. V neposlední řadě budou v rámci staveb vybudována opatření k ochraně a zlepšení životního prostředí, jako jsou protihlukové stěny a valy či mostní objekty převádějící v území definované biokoridory.
Komentáře k dálnici D7 naleznete na webu České dálnice viz odkaz
HARMONOGRAM VÝSTAVBY
Harmonogram byl aktualizován k 09.09.2020
Údaje, poskytnuté investorem v harmonogramu, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací ze strany úřadů, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ). Některé procesy přípravy bývají záměrně pozdržovány opakovaným odvoláváním se ke stanoviskům a správním rozhodnutím. Čím se termín stavby blíží, tím je harmonogram přesnější.
V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu toho konkrétního úseku. Harmonogram je zároveň vázán na poskytnutí finančních prostředků z SFDI na projekční a stavební činnost.
zobrazit vše
stavební úsek
úpd
eia
ZP
úr
sp
předpokládaný termín realizace
Přední Kopanina - Kněževes
Stavba byla zprovozněna v roce 1972
Kněževes - Středokluky
Stavba byla zprovozněna v roce 1973
Středokluky - Koníčkův Mlýn
Stavba byla zprovozněna v roce 1975
MÚK Koníčkův Mlýn
Stavba byla zprovozněna v roce 1976
Koníčkův Mlýn - Bouchalka
Stavba byla zprovozněna v roce 1979
Bouchalka - Stehelčeves
Stavba byla zprovozněna v roce 1982
Stehelčeves - Brandýsek
Stavba byla zprovozněna v roce 1984
Brandýsek I.
Stavba byla zprovozněna v roce 1984
Brandýsek II.
Stavba byla zprovozněna v roce 1986
Brandýsek - Knovíz
Stavba byla zprovozněna v roce 1987
Knovíz - Slaný, jih
Stavba byla zprovozněna v roce 1989
Praha – Slaný
uváděno do provozu v letech 1972-1989
Panenský Týnec, zkapacitnění
zprovozněno v 12/2021
Sulec, obchvat
zprovozněno v 11/2009
Chlumčany, zkapacitnění
11/2005
07/2007
09/2014
06/2020
2022-24
Louny, zkapacitnění
11/2017
02/2003
11/1995
10/2019
2020-23
Postoloprty, zkapacitnění
11/2005
09/2008
2022
2024
2025-28
Postoloprty - MÚK Bítozeves
zprovozněno v 08/2018
MÚK Knovíz – MÚK Slaný-západ
12/2005
12/2015
06/2019
2023
2024-2025
MÚK Slaný-západ – Kutrovice
12/2005
12/2015
06/2019
09/2022
2024-2025
Kutrovice – Panenský Týnec
12/2005
2019
06/2019
11/2022
2024-2025
MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany
zprovozněno v 10/2009
MÚK Vysočany
zprovozněno v 11/2009
MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice
zprovozněno v 12/2013
MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice
zprovozněno v 12/2013
I/7 Chomutov – Křimov
zprovozněno v 11/2007
I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána
zprovozněno v 10/2005
I/7 Hora Svatého Šebestiána – státní hranice
09/1995
N/A
N/A
N/A
N/A
*) Všechny stavby navrhované k zahájení po roce 2020 namají plně zajištěno financování pro realiaci a výkupy. Termíny zahájení stavebních prací jsou proto pouze orientační.
Vysvětlivky
ÚPD - územně plánovací dokumentace
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí
První úseky modernizované silnice první třídy I/7 byly postaveny v souvislosti s výstavbou tzv. Nového letiště v Praze-Ruzyni v průběhu 60. a 70. let minulého století.
Byl vybudován první čtyřpruhový úsek této dálnice mezi Prahou a Buštěhradem, rychlejší napojení na hlavní město tak získalo tehdy významné průmyslové město Kladno.
V osmdesátých letech minulého století pokračovala výstavba čtyřpruhu až k jižnímu okraji města Slaný. Další modernizace silnice I/7 již probíhala formou výstavby dvoupruhových obchvatů v koridoru plánované dálnice. Během devadesátých let minulého století byl dokončen i kompletní obchvat města Slaný. Na území Ústeckého kraje pak byly na silnici I/7 vybudovány v polovičním profilu budoucího čtyřpruhu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Jihozápadního obchvatu se dočkalo již v sedmdesátých letech minulého století i město Chomutov.
Další pokračování modernizace silnice I/7 od Chomutova k hranicím s Německem již bylo realizováno v parametrech moderní silnice I. třídy. Vzhledem ke složitému horskému terénu a tím neúměrně vysokým nákladům na vybudování dálnice byl tento úsek realizován jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/70. V úseku mezi Chomutovem a Křimovem jako směrově dělená doplněná o stoupací pruh a pruh pro klesání, od Křimova dále pak již pouze se stoupacím pruhem.
V roce 2009 došlo ke zprovoznění prvních úseků dálnice D7 v Ústeckém kraji v plném profilu, a to již v nové čtyřpruhové kategorii R 25,5/100. Stavbou D7 Sulec, obchvat byla odstraněna jedna z posledních výrazných bodových závad původní silnice, kterou byl průjezd středem obce Sulec.
Výstavba nového čtyřpruhu mezi Bitozevsí a Vysočany pak přispěla k eliminaci dalšího nebezpečného místa, úrovňové křižovatky u bývalé obce Vysočany – od října 2009 je již tato křižovatka významných silnic I/7 a I/27 řešena mimoúrovňově. V prosinci 2013 byl zprovozněn navazující úsek od Vysočan dále k Chomutovu, kde se napojil na přeložku hraničního úseku. V září 2016 byla zahájena výstavba dalších 3800 metrů dálnice D7 v úseku Postoloprty – MÚK Bitozeves. Ke zprovoznění tohoto úseku došlo v srpnu 2018. Trasa dálnice je vedena ve stopě stávající silnice I/7, která se stala levou polovinou dálnice. Dokončením této stavby vznikl celistvý úsek od Postoloprt až do Chomutova s celkovou délkou 26 kilometrů. K dalšímu propojení dvou částí D7 došlo v prosinci 2021, kdy byl zprovozněný úsek kolem Panenského Týnce, který se napojil na dálniční obchvat obce Sulec. Na tento obchvat zprovozněný v roce 2009 naváže v roce 2024 budovaný úsek D7 kolem Chlumčan. Za ním následuje obchvat Loun, který je také ve výstavbě. Zprovoznění nového pásu (směr Praha) v podobě nově vybudované poloviny D7 na tomto úseku se uskutečnilo v říjnu 2022. Nyní probíhá přestavba původní I/7 na nový pás směr Chomutov. Ke zprovoznění úseku kolem Loun dojde v roce 2023. Na zbývajících úsecích s celkovou délkou 22,9 kilometrů nyní pokračuje příprava.
PŘÍPRAVA VÝZNAMNÝCH STAVEB DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Dokument mapuje jednotlivé postupy přípravy významných staveb dopravní infrastruktury v podmínkách České republiky,
a to od prvních myšlenek až po realizaci a následné zprovoznění.