l   Praha - Louny - Chomutov
9. 10. 2017

Průlom se povedl v jednání o obchvatu Postoloprt. "Posunutí" fotbalového hřiště a vybudování nového zázemí zaplatí stát.

6. 10. 2017

Řidiči se těší na hotovou dálnici do Prahy.

Úseky dálnice D7

Zpět
skrýt legendu

Novinky

Nový úsek dálnice D7 se rýsuje, na celou si počkáme nejméně do roku 2024

9. 10. 2017
Průlom se povedl v jednání o obchvatu Postoloprt. "Posunutí" fotbalového hřiště a vybudování nového zázemí zaplatí stát.

Nový úsek D7 nabývá podobu. Další se začnou brzy stavět

6. 10. 2017
Řidiči se těší na hotovou dálnici do Prahy.

Plánované rozšíření dálnice D7 u Loun nebude mít podle posudku zásadní vliv na přírodu

6. 10. 2017
Silničáři už mají oponentní posudek na plánované rozšíření silnice první třídy u Loun.

ÚČEL STAVBY

základní informace
komentáře
Dálnice D7 Praha – Chomutov je součástí výhledové sítě dálnic v České republice. Hlavní silniční tah vedoucí z Prahy na Chomutov a dále až na hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain) umožní rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí města Chemnitz v sousedním Sasku s napojením na německou dálniční síť.

Dálnice D7 tvoří v plánech české dálniční sítě doplňkový tah, který není součástí hlavních mezinárodních koridorů, nicméně představuje významný přínos pro ekonomiku a zaměstnanost jednoho z nejchudších regionů v České republice. Spojení průmyslového Mostecka a Chomutovska s hlavním městem či rychlejší napojení na Německo a tím i západní Evropu představují výrazné stimuly zejména pro zahraniční investory. Rovinatá krajina mezi Žatcem, Louny, Mostem a Chomutovem totiž představuje ideální prostor pro umístění velkých průmyslových zón. V minulých letech byla u obce Havraň vybudována strategická průmyslová zóna Joseph, která je prostřednictvím silnice I/27 napojena na silnici I/7 v tzv. vysočanské křižovatce. Připravuje se její další rozšíření. Nové průmyslové zóny vznikly a vznikají také u Loun, Postoloprt a Chomutova.

V prostoru bývalého vojenského letiště Žatec je v těsném sousedství silnice I/7 vybudována strategická průmyslová zóna Triangle, jedna z největších v České republice. Klíčové pro provoz zdejších závodů, jejich subdodavatelů, ale i dalších potencionálních investorů, je kvalitní silniční spojení jak s Prahou, tak s Německem. Zvýšila se i osobní doprava zaměstnanců, které tamní společnosti zaměstnávají. Intenzita dopravy však s příchodem nových investorů a nárůstem počtu zaměstnanců v průmyslové zóně Triangle neustále narůstá.

Vzhledem k nárůstu automobilové dopravy, zejména kamionové, stávající silnice I/7 nevyhovuje především kapacitně svými technickými parametry a nesplňuje tak požadavky na plynulost a bezpečnost provozu a ochrany životního prostředí. 

Nevyhovující je zejména šířkové uspořádání a úrovňové křížení s ostatními komunikacemi. V této souvislosti je nutno zmínit bývalou křižovatku silnic I/7 a I/27 ve Vysočanech, které se kvůli vysokému počtu dopravních nehod s fatálními následky přezdívalo „křižovatka smrti“.

Stávající dvoupruhová silnice I/7 se proto postupně přestavuje na čtyřpruhové uspořádání jako dálnice v kategorii R 25,5/100. Současně se budují obchvaty obcí a měst. V plném čtyřpruhovém profilu je dálnice D7 v provozu úsek Praha–Slaný, obchvat Sulce a úsek od MÚK Bítozeves po MÚK Nové Spořice se silnicí I/13 u Chomutova. V polovičním profilu jsou v provozu souvislé úseky Knovíz–Lotouš, Lotouš–Sulec a Chlumčany–Postoloprty. Na silnici I/7 je v provozu kompletně přestavěný úsek Chomutov – Křimov –  Hora Svatého Šebestiána v silniční kategorii S 11,5/60. Dle závěrů technicko-ekonomické studie z června 2014 bude zbývající úsek Slaný – MÚK Bítozeves realizován v kategorii R 25,5/100.

Přestavba silnice I/7 na kapacitní dálnici D7 přinese zkrácení jízdních dob, které vedou k úspoře provozních nákladů. Očekávané zvýšení bezpečnosti silničního provozu se projeví ve snížení počtu dopravních nehod a v úsporách nákladů, spojených s nehodami. V neposlední řadě budou v rámci staveb vybudována opatření k ochraně a zlepšení životního prostředí, jako jsou protihlukové stěny a valy či mostní objekty převádějící v území definované biokoridory.

Komentáře k dálnici D7 naleznete na webu České dálnice viz odkaz

Harmonogram výstavby

Harmonogram byl aktualizován k 02.04.2010
Údaje, poskytnuté investorem v harmonogramu, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací ze strany úřadů, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ).  Některé procesy přípravy bývají záměrně pozdržovány opakovaným odvoláváním se ke stanoviskům a správním rozhodnutím. Čím se termín stavby blíží, tím je harmonogram přesnější.
V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu toho konkrétního úseku. Harmonogram je zároveň vázán na poskytnutí finančních prostředků z SFDI na projekční a stavební činnost.
stavební úsekúpdeiaZPúrspmožné zahájení výstavby
Přední Kopanina - Kněževes Stavba byla zprovozněna v roce 1972
Kněževes - Středokluky Stavba byla zprovozněna v roce 1973
Středokluky - Koníčkův Mlýn Stavba byla zprovozněna v roce 1975
MÚK Koníčkův Mlýn Stavba byla zprovozněna v roce 1976
Koníčkův Mlýn - Bouchalka Stavba byla zprovozněna v roce 1979
Bouchalka - Stehelčeves Stavba byla zprovozněna v roce 1982
Stehelčeves - Brandýsek Stavba byla zprovozněna v roce 1984
Brandýsek I. Stavba byla zprovozněna v roce 1984
Brandýsek II. Stavba byla zprovozněna v roce 1986
Brandýsek - Knovíz Stavba byla zprovozněna v roce 1987
Knovíz - Slaný, jih Stavba byla zprovozněna v roce 1989
   
MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně 07/2012 11/2016 02/2017 2018 2019
Praha – Slaný uváděno do provozu v letech 1972-1989
Slaný – hr. Středočeského kraje, zakapacitnění 12/2005 12/2005 2017 2019 2020
Panenský Týnec, zkapacitnění 12/2005 01/2008 11/2009 2017 2018
Sulec, obchvat  zprovozněno v 11/2009
Chlumčany, zkapacitnění 11/2005 07/2007 09/2014 2018 2019
Louny, zkapacitnění 10/1994 02/2003 11/1995 2017 2018
Postoloprty, zkapacitnění 11/2005 09/2008 12/2016 2019 2020
Postoloprty - MÚK Bítozeves 11/2005 09/2008 08/2014 10/2015 09/2016
MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany zprovozněno v 10/2009
MÚK Vysočany zprovozněno v 11/2009
MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice zprovozněno v 12/2013
MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice zprovozněno v 12/2013
   
I/7 Chomutov – Křimov zprovozněno v 11/2007
I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána zprovozněno v 10/2005
I/7 Hora Svatého Šebestiána – státní hranice 09/1995 N/A N/A N/A N/A
*) Vaechny stavby navrhované k zahájení po roce 2010 namají zajiatěno financování pro realiaci a výkupy. Termíny zahájení stavebních prací jsou proto pouze orientační.
VYSVĚTLIVKY
ÚPD - územně plánovací dokumentace
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí
ZP - schválení záměru projektu
ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné)
SP - stavební povolení

historie a současnost

Historie přípravy a výstavby dálnice D7
První úseky modernizované silnice první třídy I/7 byly postaveny v souvislosti s výstavbou tzv. Nového letiště v Praze-Ruzyni v průběhu 60. a 70. let minulého století.
Byl vybudován první čtyřpruhový úsek této dálnice mezi Prahou a Buštěhradem, rychlejší napojení na hlavní město tak získalo tehdy významné průmyslové město Kladno.

V osmdesátých letech minulého století pokračovala výstavba čtyřpruhu až k jižnímu okraji města Slaný. Další modernizace silnice I/7 již probíhala formou výstavby dvoupruhových obchvatů v koridoru plánované dálnice. Během devadesátých let minulého století byl dokončen i kompletní obchvat města Slaný. Na území Ústeckého kraje pak byly na silnici I/7 vybudovány v polovičním profilu budoucího čtyřpruhu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Jihozápadního obchvatu se dočkalo již v sedmdesátých letech minulého století i město Chomutov.

Další pokračování modernizace silnice I/7 od Chomutova k hranicím s Německem již bylo realizováno v parametrech moderní silnice I. třídy. Vzhledem ke složitému horskému terénu a tím neúměrně vysokým nákladům na vybudování dálnice byl tento úsek realizován jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/70. V úseku mezi Chomutovem a Křimovem jako směrově dělená doplněná o stoupací pruh a pruh pro klesání, od Křimova dále pak již pouze se stoupacím pruhem.

V roce 2009 došlo ke zprovoznění prvních úseků dálnice D7 v Ústeckém kraji v plném profilu, a to již v nové čtyřpruhové kategorii R 25,5/100. Stavbou D7 Sulec, obchvat byla odstraněna jedna z posledních výrazných bodových závad původní silnice, kterou byl průjezd středem obce Sulec. Výstavba nového čtyřpruhu mezi Bitozevsí a Vysočany pak přispěla k eliminaci dalšího nebezpečného místa, úrovňové křižovatky u bývalé obce Vysočany – od října 2009 je již tato křižovatka významných silnic I/7 a I/27 řešena mimoúrovňově. V prosinci 2013 byl zprovozněn navazující úsek od Vysočan dále k Chomutovu, kde se napojil na přeložku hraničního úseku. V září 2016 byla zahájena výstavba dalších 3800 metrů dálnice D7 v úseku Postoloprty – MÚK Bitozeves. Trasa dálnice je vedena ve stopě stávající silnice I/7, která se stane levou polovinou dálnice. Po dokončení této stavby vznikne celistvý úsek od Postoloprt až do Chomutova s celkovou délkou 26 kilometrů. Na zbývajících pěti úsecích s celkovou délkou 36 kilometrů nyní pokračuje příprava. Dokončení dálnice D7 je prioritou současné vlády ČR.

Obsah těchto webových stránek je tvořen informacemi poskytnutými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, projekčními, konzultačními a stavebními podnikateli a vlastní činností autorů těchto stránek. Veškerá práva majitelů autorských práv jsou vyhrazena. Veškeré informace v podobě fotografií, animací, vizualizací, filmových materiálů a textů uveřejněných na této webové prezentaci jsou povoleny pouze pro domácí použití. Toto omezení vylučuje použití těchto informací k jakékoliv veřejné produkci, televiznímu šíření, výrobě kopií, pronájmu, půjčování, prodeji neoprávněnými osobami apod. Porušování autorského práva je trestným činem, za který může být pachatel potrestán trestem odnětí svobody v trvání až 5 let a peněžitým trestem do výše 5.000.000,- Kč.

Pokud má jakákoliv právnická nebo fyzická osoba zájem o použití těchto informací jiným než povoleným způsobem, je povinna oficiálně zažádat o souhlas majitele autorských práv, tj. ŘSD ČR na e-mailovou adresu posta@rsd.cz
© 2016 Ředitelství silnic a dálnic ČR