l   Praha - Louny - Chomutov
18. 6. 2017

Po novém úseku by se mohli řidiči poprvé svézt v roce 2020. Pak by mohly přibýt i úseky u Loun a Chlumčan.

12. 6. 2017

Již v příštím roce by měly podle předpokladu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začít práce na rozšíření obchvatu Loun. Investor již zveřejnil novou dokumentaci…

Úseky dálnice D7

Zpět
skrýt legendu

Novinky

U Týnce vykupují pozemky, příští rok se má začít stavět dálnice

18. 6. 2017
Po novém úseku by se mohli řidiči poprvé svézt v roce 2020. Pak by mohly přibýt i úseky u Loun a Chlumčan.

Ředitelství silnic a dálnic zveřejnilo dokumentaci k obchvatu Loun

12. 6. 2017
Již v příštím roce by měly podle předpokladu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začít práce na rozšíření obchvatu Loun. Investor již zveřejnil novou dokumentaci. Podle ní se rekonstruuje dosavadní silnice I/7 a přistaví se k ní další pás.…

U Loun se znovu posuzuje, jaký vliv bude mít dálnice na okolní přírodu

3. 6. 2017
Posudek už byl jednou vypracován. Kvůli novele zákona se musí celý proces znovu opakovat. Příprava a vlastní zahájení stavby se tak posouvá. Hotovo tak snad bude do tří nebo čtyř let.

ÚČEL STAVBY

základní informace
komentáře
Dálnice D7 Praha – Chomutov je součástí výhledové sítě dálnic v České republice. Hlavní silniční tah vedoucí z Prahy na Chomutov a dále až na hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána – Reitzenhain) umožní rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí města Chemnitz v sousedním Sasku s napojením na německou dálniční síť.

Dálnice D7 tvoří v plánech české dálniční sítě doplňkový tah, který není součástí hlavních mezinárodních koridorů, nicméně představuje významný přínos pro ekonomiku a zaměstnanost jednoho z nejchudších regionů v České republice. Spojení průmyslového Mostecka a Chomutovska s hlavním městem či rychlejší napojení na Německo a tím i západní Evropu představují výrazné stimuly zejména pro zahraniční investory. Rovinatá krajina mezi Žatcem, Louny, Mostem a Chomutovem totiž představuje ideální prostor pro umístění velkých průmyslových zón. V minulých letech byla u obce Havraň vybudována strategická průmyslová zóna Joseph, která je prostřednictvím silnice I/27 napojena na silnici I/7 v tzv. vysočanské křižovatce. Připravuje se její další rozšíření. Nové průmyslové zóny vznikly a vznikají také u Loun, Postoloprt a Chomutova.

V prostoru bývalého vojenského letiště Žatec je v těsném sousedství silnice I/7 vybudována strategická průmyslová zóna Triangle, jedna z největších v České republice. Klíčové pro provoz zdejších závodů, jejich subdodavatelů, ale i dalších potencionálních investorů, je kvalitní silniční spojení jak s Prahou, tak s Německem. Zvýšila se i osobní doprava zaměstnanců, které tamní společnosti zaměstnávají. Intenzita dopravy však s příchodem nových investorů a nárůstem počtu zaměstnanců v průmyslové zóně Triangle neustále narůstá.

Vzhledem k nárůstu automobilové dopravy, zejména kamionové, stávající silnice I/7 nevyhovuje především kapacitně svými technickými parametry a nesplňuje tak požadavky na plynulost a bezpečnost provozu a ochrany životního prostředí. 

Nevyhovující je zejména šířkové uspořádání a úrovňové křížení s ostatními komunikacemi. V této souvislosti je nutno zmínit bývalou křižovatku silnic I/7 a I/27 ve Vysočanech, které se kvůli vysokému počtu dopravních nehod s fatálními následky přezdívalo „křižovatka smrti“.

Stávající dvoupruhová silnice I/7 se proto postupně přestavuje na čtyřpruhové uspořádání jako dálnice v kategorii R 25,5/100. Současně se budují obchvaty obcí a měst. V plném čtyřpruhovém profilu je dálnice D7 v provozu úsek Praha–Slaný, obchvat Sulce a úsek od MÚK Bítozeves po MÚK Nové Spořice se silnicí I/13 u Chomutova. V polovičním profilu jsou v provozu souvislé úseky Knovíz–Lotouš, Lotouš–Sulec a Chlumčany–Postoloprty. Na silnici I/7 je v provozu kompletně přestavěný úsek Chomutov – Křimov –  Hora Svatého Šebestiána v silniční kategorii S 11,5/60. Dle závěrů technicko-ekonomické studie z června 2014 bude zbývající úsek Slaný – MÚK Bítozeves realizován v kategorii R 25,5/100.

Přestavba silnice I/7 na kapacitní dálnici D7 přinese zkrácení jízdních dob, které vedou k úspoře provozních nákladů. Očekávané zvýšení bezpečnosti silničního provozu se projeví ve snížení počtu dopravních nehod a v úsporách nákladů, spojených s nehodami. V neposlední řadě budou v rámci staveb vybudována opatření k ochraně a zlepšení životního prostředí, jako jsou protihlukové stěny a valy či mostní objekty převádějící v území definované biokoridory.

Komentáře k dálnici D7 naleznete na webu České dálnice viz odkaz

Harmonogram výstavby

Harmonogram byl aktualizován k 02.04.2010
Údaje, poskytnuté investorem v harmonogramu, jsou orientační a mohou se v závislosti na postupu investorské přípravy jednotlivých úseků měnit (v závislosti na míře různých komplikací ze strany úřadů, majitelů stavbou dotčených pozemků, občanských a ekologických iniciativ).  Některé procesy přípravy bývají záměrně pozdržovány opakovaným odvoláváním se ke stanoviskům a správním rozhodnutím. Čím se termín stavby blíží, tím je harmonogram přesnější.
V okamžiku existence pravomocného stavebního povolení a po výběru zhotovitele, který je vázán smluvními závazky vůči investorovi, je již možno definitivně určit termín uvedení do provozu toho konkrétního úseku. Harmonogram je zároveň vázán na poskytnutí finančních prostředků z SFDI na projekční a stavební činnost.
stavební úsekúpdeiaZPúrspmožné zahájení výstavby
Přední Kopanina - Kněževes Stavba byla zprovozněna v roce 1972
Kněževes - Středokluky Stavba byla zprovozněna v roce 1973
Středokluky - Koníčkův Mlýn Stavba byla zprovozněna v roce 1975
MÚK Koníčkův Mlýn Stavba byla zprovozněna v roce 1976
Koníčkův Mlýn - Bouchalka Stavba byla zprovozněna v roce 1979
Bouchalka - Stehelčeves Stavba byla zprovozněna v roce 1982
Stehelčeves - Brandýsek Stavba byla zprovozněna v roce 1984
Brandýsek I. Stavba byla zprovozněna v roce 1984
Brandýsek II. Stavba byla zprovozněna v roce 1986
Brandýsek - Knovíz Stavba byla zprovozněna v roce 1987
Knovíz - Slaný, jih Stavba byla zprovozněna v roce 1989
   
MÚK Aviatická - MÚK Ruzyně 07/2012 11/2016 02/2017 2018 2019
Praha – Slaný uváděno do provozu v letech 1972-1989
Slaný – hr. Středočeského kraje, zakapacitnění 12/2005 12/2005 2017 2019 2020
Panenský Týnec, zkapacitnění 12/2005 01/2008 11/2009 2017 2018
Sulec, obchvat  zprovozněno v 11/2009
Chlumčany, zkapacitnění 11/2005 07/2007 09/2014 2018 2019
Louny, zkapacitnění 10/1994 02/2003 11/1995 2017 2018
Postoloprty, zkapacitnění 11/2005 09/2008 12/2016 2019 2020
Postoloprty - MÚK Bítozeves 11/2005 09/2008 08/2014 10/2015 09/2016
MÚK Bítozeves - MÚK Vysočany zprovozněno v 10/2009
MÚK Vysočany zprovozněno v 11/2009
MÚK Vysočany - MÚK Droužkovice zprovozněno v 12/2013
MÚK Droužkovice – MÚK Nové Spořice zprovozněno v 12/2013
   
I/7 Chomutov – Křimov zprovozněno v 11/2007
I/7 Křimov – Hora Svatého Šebestiána zprovozněno v 10/2005
I/7 Hora Svatého Šebestiána – státní hranice 09/1995 N/A N/A N/A N/A
*) Vaechny stavby navrhované k zahájení po roce 2010 namají zajiatěno financování pro realiaci a výkupy. Termíny zahájení stavebních prací jsou proto pouze orientační.
VYSVĚTLIVKY
ÚPD - územně plánovací dokumentace
EIA - dokumentace hodnocení vlivu stavby na životní prostředí
ZP - schválení záměru projektu
ÚR - územní rozhodnutí (pravomocné)
SP - stavební povolení

historie a současnost

Historie přípravy a výstavby dálnice D7
První úseky modernizované silnice první třídy I/7 byly postaveny v souvislosti s výstavbou tzv. Nového letiště v Praze-Ruzyni v průběhu 60. a 70. let minulého století.
Byl vybudován první čtyřpruhový úsek této dálnice mezi Prahou a Buštěhradem, rychlejší napojení na hlavní město tak získalo tehdy významné průmyslové město Kladno.

V osmdesátých letech minulého století pokračovala výstavba čtyřpruhu až k jižnímu okraji města Slaný. Další modernizace silnice I/7 již probíhala formou výstavby dvoupruhových obchvatů v koridoru plánované dálnice. Během devadesátých let minulého století byl dokončen i kompletní obchvat města Slaný. Na území Ústeckého kraje pak byly na silnici I/7 vybudovány v polovičním profilu budoucího čtyřpruhu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Jihozápadního obchvatu se dočkalo již v sedmdesátých letech minulého století i město Chomutov.

Další pokračování modernizace silnice I/7 od Chomutova k hranicím s Německem již bylo realizováno v parametrech moderní silnice I. třídy. Vzhledem ke složitému horskému terénu a tím neúměrně vysokým nákladům na vybudování dálnice byl tento úsek realizován jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/70. V úseku mezi Chomutovem a Křimovem jako směrově dělená doplněná o stoupací pruh a pruh pro klesání, od Křimova dále pak již pouze se stoupacím pruhem.

V roce 2009 došlo ke zprovoznění prvních úseků dálnice D7 v Ústeckém kraji v plném profilu, a to již v nové čtyřpruhové kategorii R 25,5/100. Stavbou D7 Sulec, obchvat byla odstraněna jedna z posledních výrazných bodových závad původní silnice, kterou byl průjezd středem obce Sulec. Výstavba nového čtyřpruhu mezi Bitozevsí a Vysočany pak přispěla k eliminaci dalšího nebezpečného místa, úrovňové křižovatky u bývalé obce Vysočany – od října 2009 je již tato křižovatka významných silnic I/7 a I/27 řešena mimoúrovňově. V prosinci 2013 byl zprovozněn navazující úsek od Vysočan dále k Chomutovu, kde se napojil na přeložku hraničního úseku. V září 2016 byla zahájena výstavba dalších 3800 metrů dálnice D7 v úseku Postoloprty – MÚK Bitozeves. Trasa dálnice je vedena ve stopě stávající silnice I/7, která se stane levou polovinou dálnice. Po dokončení této stavby vznikne celistvý úsek od Postoloprt až do Chomutova s celkovou délkou 26 kilometrů. Na zbývajících pěti úsecích s celkovou délkou 36 kilometrů nyní pokračuje příprava. Dokončení dálnice D7 je prioritou současné vlády ČR.

Obsah těchto webových stránek je tvořen informacemi poskytnutými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, projekčními, konzultačními a stavebními podnikateli a vlastní činností autorů těchto stránek. Veškerá práva majitelů autorských práv jsou vyhrazena. Veškeré informace v podobě fotografií, animací, vizualizací, filmových materiálů a textů uveřejněných na této webové prezentaci jsou povoleny pouze pro domácí použití. Toto omezení vylučuje použití těchto informací k jakékoliv veřejné produkci, televiznímu šíření, výrobě kopií, pronájmu, půjčování, prodeji neoprávněnými osobami apod. Porušování autorského práva je trestným činem, za který může být pachatel potrestán trestem odnětí svobody v trvání až 5 let a peněžitým trestem do výše 5.000.000,- Kč.

Pokud má jakákoliv právnická nebo fyzická osoba zájem o použití těchto informací jiným než povoleným způsobem, je povinna oficiálně zažádat o souhlas majitele autorských práv, tj. ŘSD ČR na e-mailovou adresu posta@rsd.cz
© 2016 Ředitelství silnic a dálnic ČR